Otazníky kolem splatnosti mzdy

Den výplaty odměny za vykonanou práci je vítaný, radostný a často toužebně očekávaný. Jaké mantinely pro něj stanoví zákoník práce?

Zaměstnanec musí obdržet mzdu v období poté, co je práce vykonána, do konce následujícího kalendářního měsíce. Od této úpravy se není možno odchýlit, to znamená, že není možno sjednat ani stanovit lhůtu delší (po konci následujícího kalendářního měsíce po vykonání práce).

V případě poskytování mzdy lze volit podle potřeby jakékoliv kratší než měsíční období splatnosti, například při poskytování mzdy denní, týdenní, dekádní nebo jiné kratší období. Kratší období než v následujícím kalendářním měsíci však není možné použít při poskytování platu. Většina složek platu se poskytuje formou paušálních měsíčních částek, a proto je splatnost platu možná až po uplynutí kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec práci konal.

V žádném případě však nelze mzdu vyplácet dopředu před tím, než je práce vykonána. Znamená to, že i tzv. zálohy, jejichž poskytování zákoník práce nezakazuje, by neměly být vyšší, než mzda, na kterou za předchozí období zaměstnanci vzniklo právo; pokud by došlo k tomu, že by záloha na mzdu převýšila mzdu, na kterou zaměstnanci vzniklo právo, je zaměstnavatel oprávněn podle § 147 odst. 1 písm. c) zákoníku práce rozdíl zaměstnanci srazit.

Mzda musí být v období splatnosti vyplacena celá tak, jak na ni…