Postup při stanovení průměrného výdělku v kostce

Průměrný výdělek je důležitým údajem, který se promítá do řady mzdových výpočtů. Jeho určování upravuje zákoník práce § 351 - § 362. Od stanovených principů se nelze odchýlit.

Průměrný výdělek musí svým zaměstnancům vypočítávat každý zaměstnavatel pro účely náhrady mzdy (překážky na straně zaměstnavatele i zaměstnance), pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, pro účely poskytování mzdových příplatků, při odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání, pro stanovení výše odstupného, pro výpočet náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli, zejména schodku na hodnotách svěřených zaměstnanci k vyúčtování, a v dalších případech. Pro účely podpory v nezaměstnanosti se používá čistý průměrný výdělek, který je odvozen z hrubého měsíčního průměrného výdělku.

Způsob výpočtu průměrného výdělku stanoví zákoník práce v ustanoveních § 351 až § 362 a § 271m. Podle těchto ustanovení se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy nebo platu (§ 353) a jen, stanoví-li tak zvláštní předpis, jako čistý průměrný výdělek (§ 356 odst. 3).

Pro výpočet průměrného výdělku platí tento postup:

• základem pro výpočet je hrubá mzda dosažená zaměstnancem v rozhodném období za odpracovanou dobu,
• dochází-li k zúčtování mzdy nebo platu za práci přesčas v jiném rozhodném období než v tom, ve kterém byla tato práce vykonána, zahrnou se do odpracované doby také hodiny práce přesčas, za kterou je mzda nebo plat poskytnuta (viz § 353 odst. 3 ZP) (přichází v úvahu, kdy za práci přesčas je po dohodě se zaměstnancem poskytováno náhradní volno, které nakonec zaměstnavatel z provozních důvodů poskytnout nemůže),
• rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí (popřípadě jeho část), za něž se zjišťuje dosažený výdělek,
• průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni kalendářního měsíce…