Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele o postupu při provádění kontrol dodržování stanoveného režimu dočasně práceneschopného zaměstnance v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

1.1.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.8.4
Vnitřní předpis zaměstnavatele o postupu při provádění kontrol dodržování stanoveného režimu dočasně práceneschopného zaměstnance v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele o postupu při provádění kontrol dodržování

stanoveného režimu dočasně práceneschopného zaměstnance

v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

Zaměstnavatel .................................................. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO),

zastoupený ...............

K zajištění jednotného postupu při provádění kontrol dodržování stanoveného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti vydávám tuto

směrnici

o postupu při provádění kontrol dodržování stanoveného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti

1. Podle § 192 ZP je zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, povinen zaměstnavateli umožnit kontrolu dodržování stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, a to v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti. Podle § 64 ZNP je tento zaměstnanec (pojištěnec) při kontrole povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, oznámit zaměstnavateli důvody své nepřítomnosti v místě pobytu v době kontroly dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni této kontroly, popřípadě po dni, kdy se o ní dozvěděl, předat neprodleně zaměstnavateli rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (karantény), potvrzení o době jejího trvání a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a informovat zaměstnavatele předem o změně místa pobytu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

2. Místem pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce je místo, které zaměstnanec (pojištěnec) sdělil ošetřujícímu lékaři při vzniku dočasné pracovní neschopnosti, nebo místo, na které změnil pobyt. Změnit místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti smí zaměstnanec (pojištěnec) pouze s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře.

3. Kontrolu podle bodu 1 jsou oprávněni provádět tito pověření zaměstnanci: ............(uvést pověřeného zaměstnance – např. zaměstnance personálního útvaru, zaměstnance kontrolního útvaru).

4. Kontrolu provádějí pověření zaměstnanci z vlastního podnětu nebo na základě žádosti .........(např. přímého nadřízeného dočasně práce neschopného zaměstnance).

5. Před provedením kontroly si zaměstnanec pověřený provedením kontroly vyžádá od ošetřujícího lékaře informaci o místě pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a o rozsahu a době povolených vycházek. Zároveň si ověří, zda ......(např. personálnímu útvaru, nadřízenému zaměstnanci) dočasně práce neschopný zaměstnanec neoznámil změnu místa pobytu.

6. Při provádění kontroly pověřený zaměstnanec respektuje právo dočasně práce neschopného zaměstnance na ochranu osobnosti, občanské cti, lidské důstojnosti a právo na nedotknutelnost obydlí. Pověřený zaměstnanec je oprávněn požádat práce neschopného zaměstnance o předložení rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a je-li toho nezbytně třeba, též o prokázání totožnosti. O provedené kontrole a jejím výsledku pověřený zaměstnanec sepíše záznam, který předá ......(např. vedoucímu kontrolního útvaru, vedoucímu personálního útvaru).

7. Pokud pověřený zaměstnanec při kontrole zjistí, že se dočasně práce neschopný zaměstnanec nezdržuje v místě pobytu, o provedené kontrole a jejím výsledku sepíše záznam, který neprodleně předá ......(např. vedoucímu kontrolního útvaru, vedoucímu personálního útvaru) k dalšímu opatření.

8. ...........(uvést příslušného zaměstnance – např. vedoucí kontrolního útvaru, vedoucí personálního útvaru) vyzve dočasně práce neschopného zaměstnance, který se v době kontroly nezdržoval v místě pobytu, aby se dostavil k projednání záležitosti a sdělil důvody své nepřítomnosti v místě pobytu.

9. O tom, že došlo k porušení léčebného režimu a o případném snížení nebo neposkytnutí náhrady mzdy (platu), případně o ukončení pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. h) ZP rozhoduje........(např. ředitel společnosti, vedoucí personálního útvaru).

10. V případě, že došlo k porušení léčebného režimu ..........(např. personální útvar, kontrolní útvar) vyhotoví o kontrole písemný záznam s uvedením skutečností, které znamenají porušení tohoto režimu. Stejnopis tohoto záznamu doručí zaměstnanci, který tento režim porušil, okresní správě sociálního zabezpečení příslušné podle místa pobytu zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti a ošetřujícímu lékaři dočasně práce neschopného zaměstnance.

Tato směrnice nabývá účinnosti dnem: ............................

..................................................

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Od 1. ledna 2009 má podle § 23 ZNP nárok na nemocenské pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní.

Po přechodnou dobu v období od 1. 2011 do 31. 12. 2013 bylo nemocenské poskytované podle § 23 ZNP poskytováno až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Novelizace zákona o nemocenském byla provedena zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. V návaznosti na změnu zákona o nemocenském pojištění byla pro stejné období změněna ustanovení § 192 až § 194 ZP. Zaměstnavatel v období od 1. ledna 2011 do 31. 12. 2013 byl povinen poskytovat náhradu mzdy nebo platu v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V návaznosti na prodloužení doby poskytování náhrady mzdy nebo platu jsou novelizována i navazující ustanovení § 192 až § 194 ZP a namísto 14 kalendářních dnů bylo oprávnění či povinnost zaměstnavatele ve vztahu k poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti či dohody o provedení práce (u té od 1. 1. 2012) při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) přechodně rozšířeno na dobu 21 kalendářních dnů. Rozšíření na dobu 21 dnů bylo dočasné. Od 1. 1. 2014 se povinnost zaměstnavatele vztahuje pouze na 14 dnů. Od 1. 1. 2014 za prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec nemá nárok na nemocenské. V těchto dnech zaměstnance finančně zabezpečuje zaměstnavatel.

Podle § 192 ZP zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele. Náhrada mzdy zaměstnanci přísluší jen za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění, a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.

Náhrada mzdy nebo platu se od 1. 7. 2019 poskytuje od prvního pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti. Karenční doba 3 pracovních dnů dočasné pracovní neschopnosti, v níž se náhrada mzdy nebo platu do 30. 6. 2019 neposkytovala, se s účinností od 1. 7. 2019 zrušila a náhrada mzdy nebo platu se od tohoto okamžiku poskytuje hned od 1. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti. Na oprávnění zaměstnavatele kontrolovat dočasně práce neschopného zaměstnance v době prvních 14 dnů však zrušení karenční doby vliv nemá, protože zaměstnavatel má právo kontrolovat zaměstnance v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti bez ohledu na to, zda mu musí či nemusí v této době poskytovat také náhradu mzdy nebo platu.

Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci v této době náhradu mzdy (platu), má právo provádět kontrolu. V případě, že zaměstnanec poruší v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout.

S účinností od 1. 1. 2012 byla nově vloženým § 301a ZP uložena zaměstnanci povinnost v době prvních 14 kalendářních dnů (v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 v době prvních 21. kalendářních dnů) trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. V souvislosti s nově upravenou povinností byl v § 52 písm. h) ZP upraven i nový důvod pro výpověď ze strany zaměstnavatele, spočívající v tom, že zaměstnavatel může ukončit pracovní poměr výpovědí, pokud zaměstnanec porušil zvlášť hrubým způsobem povinnost týkající se režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. Aby nedocházelo k dvojímu postihu zaměstnance, zakazuje ustanovení § 192 odst. 5 ZP snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, pokud byla dána zaměstnanci

Nahrávám...
Nahrávám...