Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující postup při přijímání organizačních změn

1.1.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

2.4.7
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující postup při přijímání organizačních změn

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele

upravující postup při přijímání organizačních změn

Zaměstnavatel ............................................................. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený ..............

upravuje postup při přijímání organizačních změn.

  1. Organizační změnou se pro účely tohoto vnitřního předpisu rozumí jakékoliv rozhodnutí zaměstnavatele, kterým se mění zejména jeho úkoly, technické vybavení, organizační schéma, celkový počet zaměstnanců nebo počty a struktura pracovních míst v jednotlivých organizačních útvarech, snižuje stav zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jiné organizační opatření měnící organizační uspořádání zaměstnavatele, včetně druhových a kvalifikačních změn pracovních míst (dále jen "organizační změna“).
  2. organizační změně rozhoduje .................. (uvést kdo........... statutární orgán, případně o organizační změně, která se dotkne maximálně 10 pracovních míst rozhoduje příslušný ředitel dotčeného organizačního útvaru apod.).
  3. Návrh organizační změny na základě pokynu statutárního orgánu (případně na základě pokynu příslušného ředitele dotčeného organizačního útvaru o organizační změně, která se dotkne maximálně 10 pracovních míst apod.) připravuje ............. (např. personální oddělení).
  4. Návrh organizační změny musí obsahovat její zdůvodnění. Dále musí být doložen ekonomickou analýzou jejího dopadu nebo ekonomickým zdůvodněním její potřebnosti a rozpočtem nákladů, které budou spojeny s přijetím organizační změny a případnými náklady spojenými s ukončením pracovněprávních vztahů zaměstnanců, případně jinými pracovněprávními důsledky. V případě, že se bude organizační změnou navyšovat počet pracovních míst, musí být návrh organizační změny doložen ekonomickým odhadem její přínosnosti. Za splnění této povinnosti odpovídá .............(např. ředitel personálního oddělení).
  5. Návrh organizační změny, v jejímž důsledku bude snížen počet pracovních míst a zaměstnanci se stanou nadbytečnými, musí obsahovat kromě ekonomického zdůvodnění a rozpočtové rozvahy povinně vynakládaných nákladů i časový postup řešení pracovněprávních důsledků přijímané organizační změny. Za splnění této povinnosti odpovídá .............(např. ředitel personálního oddělení).
  6. Dojde-li v důsledku organizační změny k hromadnému propouštění podle § 62 ZP, musí návrh organizační změny obsahovat i časový harmonogram hromadného propouštění, včetně harmonogramu zajištění plnění zákonných povinností, které vyplývají z § 62 ZP. Za splnění této povinnosti odpovídá .............(např. ředitel personálního oddělení).
  7. Návrh organizační změny musí obsahovat také grafické návrhy organizačního upořádání před a po přijaté organizační změně. Za splnění této povinnosti odpovídá .............(např. ředitel personálního oddělení).
  8. Návrh organizační změny musí obsah navrhované datum jejího přijetí a navrhované datum její účinnosti. Za splnění této povinnosti odpovídá .............(např. ředitel personálního oddělení).
  9. Ekonomické zdůvodnění a podklady k posouzení efektivnosti řešení organizační změny zpracovává ........ (např. ředitel ekonomického úseku).
  10. Organizační změna, která se týká více jak 10 % pracovních míst u zaměstnavatele, anebo pokud o tom rozhodne statutární orgán, se projedná před přijetím se zástupci vedení zaměstnavatele.......... (uvedení osob nebo označení funkcí).
  11. Před přijetím organizační změny je zaměstnavatel povinen s odborovou organizací (nebo přímo se zaměstnanci, pokud u něj odborová organizace nepůsobí) projednat zamýšlené strukturální změny zaměstnavatele, jeho racionalizační nebo organizační opatření, opatření ovlivňující zaměstnanost, zejména opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 62 ZP. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání v dostatečném předstihu a vhodným způsobem, aby odborová organizace (zaměstnanci) mohli na základě poskytnutých informací vyjádřit svá stanoviska a zaměstnavatel je mohl vzít v úvahu před uskutečněním opatření. Odborová organizace (zaměstnanci) mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď. Za splnění této povinnosti odpovídá .............(např. ředitel personálního oddělení).
  12. Přijatá organizační změna se po zapsání spisové značky zakládá do evidence přijatých rozhodnutí a v kopii předává na personální oddělení. Statutární orgán může rozhodnout o tom, že přijatá organizační změna bude uveřejněna ve vnitřním informačním systému zaměstnavatele nebo jiným vhodným způsobem.
  13. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě....... (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ............................

....................................................
razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Osoba, která podniká, nebo zajišťuje určitou činnost a k jejímu zajištění zaměstnává zaměstnance v pracovněprávních vztazích, se označuje jako zaměstnavatel. V samostatné působnosti zaměstnavatele je právo stanovit si svou organizační strukturu, vymezit a zvolit označení jednotlivých útvarů, jejich provázanost, jak v horizontální, tak i ve vertikální úrovni. Samostatně také zaměstnavatel určuje strukturu zaměstnanců a jejich celkový počet i počet pracovních míst, která v jednotlivých organizačních útvarech budou zřízena. Každý zaměstnavatel může postupovat podle svého uvážení a potřeb, není ohledně organizační struktury a počtu pracovních míst vázán žádným zákonným předpisem.

Ze samostatné působnosti v organizačním uspořádání vyplývá i to, že je výhradně věcí zaměstnavatele, jaký počet zaměstnanců bude zaměstnávat, v jaké struktuře, tj., jaké profese (druhy práce), jakým způsobem bude organizovat činnost apod. Zaměstnavatel může zvolit organizační rozdělení do provozů, sekcí, odborů, oddělení aj. Označení organizačních útvarů nemá žádný právní význam.

Výjimkou ze shora uvedené samostatné působnosti jsou v současné době pouze správní úřady, na které se vztahuje zákon o státní službě, případě příspěvkové organizace zřizované státem nebo územními samosprávnými celky či právnické osoby zřizované zákonem a napojené na státní rozpočet nebo rozpočty územních samosprávných celků. U těchto subjektů je jejich právo samostatně rozhodovat o organizační struktuře či počtu zaměstnanců omezeno ve prospěch projednání či schválení zřizovatele. Např. systemizace služebních a pracovních míst se tvoří postupem podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě. Systemizaci pro správní úřady schvaluje vláda a systemizace se netýká jen služebních míst, ale i pracovních míst (viz § 172 zákona č. 234/2014 Sb.).

Postup při přijímání organizačních změn, jak je uveden ve vnitřním předpisu, lze proto použít zejména u zaměstnavatele podnikatelského typu, mezi které patří všechny kapitálové společnost - společnost s ručením omezeným, akciová společnost nebo komanditní společnost.

Ze samostatnosti tvorby organizační struktury plyne také, že zaměstnavatel je oprávněn sám rozhodovat o změnách organizační struktury. Organizační změny mohou být různorodé. Jednotlivé organizační útvary se mohou rozdělovat, slučovat, zrušovat, oddělovat,

Nahrávám...
Nahrávám...