Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli

Někde zaměstnanci přebývají a jinde se jich nedostává. Co s tím? Nabízí se využít § 43a zákoníku práce, který upravuje tzv. dočasné přidělení zaměstnance jinému zaměstnavateli.

Podstata dočasného přidělení je bezplatné zapůjčení zaměstnance zaměstnavatelem jinému zaměstnavateli. Toto zapůjčení zaměstnance mezi zaměstnavateli je nutné odlišovat od agenturního zaměstnávání, které je úplatným poskytnutím (pronájmem) pracovní síly zaměstnance agenturou práce, jež má k takovému způsobu zprostředkování zaměstnání příslušné povolení. Právní úpravu dočasného přidělení je na agenturní zaměstnávání výslovně zakázáno použít.

Dočasné přidělení zaměstnance je možné realizovat výhradně v rámci pracovního poměru. Pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr je tato úprava vyloučena.

Na zapůjčení se musí zaměstnavatel se zaměstnancem písemně dohodnout. Taková dohoda nesmí být přitom se zaměstnancem uzavřena dříve než po uplynutí prvních 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru. Pokud jde o dohodu zaměstnavatele s jiným zaměstnavatelem (uživatelem) na podmínkách dočasného přidělení, zákoník práce se o ní nijak nezmiňuje. Smluvní strany ji uzavírají jako nepojmenovanou smlouvu podle občanského zákoníku.

Dočasné přidělení je zásadně bezúplatné, dočasně přidělujícímu zaměstnavateli nenáleží a nesmí být za zapůjčení zaměstnance poskytnuta žádná úplata, a ten tedy nemůže mít z tohoto postupu žádný zisk, jako je tomu naopak u agentury práce. Mzdu nebo plat poskytuje dočasně přidělenému zaměstnanci i nadále jeho skutečný zaměstnavatel. S ohledem na to, že práci vykonává ale zaměstnanec pro někoho jiného, je zřejmé, že mezi…