Česká republika uzavřela s Německem a s Rakouskem Rámcové dohody týkající se osob, které vykonávají obvyklou přeshraniční práci na dálku, tzv. telework, a to s účinností od 1. 3. 2023.
Právním základem dohod je čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004, podle kterého lze dohodou příslušných institucí členských států stanovit výjimku v zájmu určité skupiny osob. Obě rámcové dohody jsou účinné od 1. 3. 2023.
Česká republika uzavřela s Německem a s Rakouskem Rámcové dohody týkající se osob, které vykonávají obvyklou přeshraniční práci na dálku (tzv. telework). Právním základem dohod je čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004, podle kterého lze dohodou příslušných institucí členských států stanovit výjimku v zájmu určité skupiny osob. Obě rámcové dohody jsou účinné od 1. 3. 2023.
Rámcové dohody se týkají pouze zaměstnanců, kteří splňují následující podmínky:
- mají pouze jednoho zaměstnavatele,
- vykonávají pro tohoto zaměstnavatele přeshraniční práci na dálku (zpravidla z domova); to znamená, že jejich bydliště, odkud obvykle vykonávají práci na dálku, se nachází v České republice a sídlo/provozovna zaměstnavatele, kde obvykle vykonávají práci, se nachází v Německu/Rakousku NEBO jejich bydliště, odkud obvykle vykonávají práci na dálku, se nachází v Německu/Rakousku a sídlo/provozovna zaměstnavatele, kde obvykle vykonávají práci, se nachází v České republice,
- práce vykonávaná na dálku je stejná jako práce vykonávaná v sídle/provozovně zaměstnavatele,
- práce na dálku je vykonávána pomocí informačních technologií,
- práce na dálku ve státě bydliště je vykonávána v rozsahu 25 - 40 % z celkového výkonu závislé činnosti,
- udělení výjimky je v jejich zájmu.
- Rámcové dohody se nevztahují:
- na OSVČ, které přeshraničně pracují z domova,
- na zaměstnance, kteří vykonávají jakékoli další zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost,
- na osoby, které se nacházejí v přeshraniční situaci zahrnující další členský stát.
Zaměstnanec vykonávající práci na dálku ve státě bydliště v rozsahu 25 % až 40 %, který má dle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004 podléhat právním předpisům členského státu bydliště, avšak v jehož zájmu je podléhat právním předpisům státu sídla zaměstnavatele, může požádat o výjimku podle konkrétní Rámcové dohody, přičemž žádost podá u příslušné instituce ve státě sídla svého zaměstnavatele. Při splnění podmínek Rámcové dohody má zaměstnanec na udělení výjimky právní nárok.
Pokud zaměstnanec vykonává práci na dálku ve státě bydliště v rozsahu méně než 25 %, podléhá právním předpisům státu sídla zaměstnavatele dle čl. 13(1)(b)(i) nařízení (ES) č. 883/2004.
Pokud zaměstnanec vykonává práci na dálku ve státě bydliště v rozsahu vyšším než 40 %, Rámcové dohody se na něj nevztahují. Přesto má možnost požádat o výjimku dle čl. 16(1) nařízení (ES) č. 883/2004. Na udělení takové výjimky není právní nárok, může však být udělena po dohodě příslušných institucí dotčených členských států.
Žádost o výjimku dle Rámcové dohody lze podat u příslušné instituce členského státu, jehož právním předpisům si dotčený zaměstnanec přeje podléhat, a to až na dobu dvou let do budoucna. O výjimku dle Rámcové dohody je možné žádat opakovaně.
Příklady:
Zaměstnanec s bydlištěm v ČR
Příklad č. 1 s Německem
Zaměstnanec má bydliště v ČR a je zaměstnán u německého zaměstnavatele. Zaměstnanec vykonává práci na dálku (telework) ze svého bydliště v ČR v rozsahu 2 dnů v týdnu (= 40 %), 3 dny v týdnu (= 60 %) vykonává práci v provozovně zaměstnavatele na území Německa.
Řešení:
Zaměstnanec vykonává podstatnou část činnosti ve státě bydliště, standardně jsou pro něj použitelné české právní předpisy dle čl. 13(1)(a) nařízení (ES) č. 883/2004. Pokud si přeje podléhat právním předpisům sídla zaměstnavatele, tj. německým právním předpisům, požádá o výjimku dle Rámcové dohody uzavřené mezi…
