S některými zaměstnanci to je těžké. Ovšem rozloučit se s nimi také není snadná záležitost.
Důvod k výpovědi z pracovního poměru dle ustanovení § 52 písm. g) ZP spočívá v tom, že zaměstnanec porušil (porušoval) povinnosti vyplývající z právního předpisu (zákoníku práce i jiných, zvláštních předpisů), z vnitřního předpisu vydaného zaměstnavatelem (včetně pracovního řádu jako jeho specifického druhu), pracovní nebo jiné smlouvy (pokud došlo k takové dohodě mezi účastníky pracovněprávního vztahu či zástupci zaměstnanců) nebo z pokynu nadřízeného vedoucího zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel kvalifikovat jednání či opomenutí zaměstnance jako porušení „pracovní kázně”, musejí být splněny následující předpoklady:
- protiprávnost jednání či opomenutí zaměstnance,
- zavinění zaměstnance,
- vazba na povinnosti vztahující se k pracovněprávnímu vztahu.
Zákoník práce uvádí tři případy, s nimiž lze dle ustanovení § 52 písm. g) ZP spojit výpověď z pracovního poměru pro porušení povinnosti:
- jsou dány důvody, pro které by zaměstnavatel mohl se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr, mj. tedy porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem,
- závažné porušení povinnosti zaměstnancem,
- soustavné méně závažné porušování povinnosti zaměstnancem.
Je vždy na zvážení zaměstnavatele, jakým stupněm intenzity bude hodnotit porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Při hodnocení intenzity tohoto porušení a volbě způsobu případného rozvázání pracovního poměru by měl zaměstnavatel přihlížet především:
- k osobě zaměstnance,
- k jím zastávané funkci (zdali jde o zaměstnance řadového, nebo naopak zaměstnance vedoucího, jehož jednou ze základních povinností je zabezpečovat dodržování povinností u svých podřízených, natožpak aby porušoval povinnosti sám),
- k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních povinností (zdali jde o…