Informování o obsahu pracovního poměru po novele zákoníku práce

Jednou z evropských směrnic, která se promítla do přípravy novely zákoníku práce, je směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii. Na jejím základě dochází k rozšíření informační povinnosti  zaměstnavatele o obsahu pracovního poměru stanovených v § 37  zákoníku práce.

Novela zákoníku práce rozšiřuje rozsah  informační povinnosti zaměstnavatele. Doplňuje se tak údaj o  době trvání a podmínkách zkušební doby, údaj o postupu, který je zaměstnavatel a zaměstnanec povinen dodržet při rozvazování pracovního poměru, a to včetně údaje o výpovědních dobách a postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru, údaj o poskytovaném odborném rozvoji zaměstnance, údaj o stanovené týdenní pracovní době, o způsobu rozvržení pracovní doby včetně délky vyrovnávacího období, pokud je uplatněno nerovnoměrné rozvržení, o rozsahu práce přesčas, o rozsahu minimálního nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu a době poskytování přestávky v práci na jídlo a oddech nebo přiměřené doby na oddech a jídlo a údaj o účasti zaměstnance na nemocenském a důchodovém pojištění.

Lhůta k informování zaměstnance běží od prvního dne výkonu práce (tj. dne, kdy zaměstnanec fakticky zahájí výkon práce) a činí 7 kalendářních dní nebo 1 měsíc, a to v závislosti na tom, o jakou informaci se jedná (nejzákladnější informace zaměstnanec musí obdržet nejpozději do 7 dní, zbytek…