Input:

Nároková a nenároková složka mzdy z pohledu pracovního práva

15.7.2022, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 3 minuty

Zaměstnavatelé by otázce, zda  je odměna nárokovou či nenárokovou složkou mzdy, měli věnovat zvýšenou pozornost.

Nad rámec základní mzdy poskytují zaměstnavatelé také prémie, odměny, bonusy čili pobídkové složky mzdy. Jejich cílem je záměr zaměstnavatele spojit část mzdy zaměstnance s jeho pracovním výkonem. Ten bývá stanoven definováním určitých podmínek, úkolů či cílů, které musí být splněny, aby zaměstnanci tato složka mzdy byla vyplacena. Právě míra konkrétnosti těchto podmínek stanovených zaměstnavatelem je podstatná pro rozlišení, zda se bude jednat o nárokovou či o nenárokovou složku mzdy.

Jedná-li se o nárokovou složku mzdy, měly by tyto podmínky být definovány dostatečně určitě, například v podobě stanovení konkrétních, objektivně měřitelných a kvantifikovatelných cílů, při jejichž splnění zaměstnanci daná složka náleží. Často je pak výše mzdové složky odvislá od přesné výše či míry splnění – složka je definovaná třeba několika pásmy (úrovněmi) v závislosti na procentuálním splnění cílů. V takovém případě pak má případné rozhodnutí zaměstnavatele o přiznání takové odměny povahu pouhého formálního stvrzení o splnění stanovených předpokladů (vypočítání výše složky), a tedy pouze deklaratorní význam. Samotným splněním stanovených podmínek pak zaměstnavateli vzniká povinnost vyplatit tuto složku mzdy zaměstnanci, a to nejpozději do posledního dne následujícího kalendářního měsíce po vzniku nároku, tedy stejně jako v případě základní mzdy.

V případě nenárokové složky mzdy zaměstnavatel také stanovuje určité podmínky pro její vyplacení. Ty se však od podmínek pro vyplacení nárokové složky mzdy liší co do míry své konkrétnosti. Jsou tak spíše jakýmsi obecně postulovaným příslibem, kdy výplata této složky mzdy závisí zcela na vůli zaměstnavatele (například na zhodnocení pracovního výkonu zaměstnance, kvality jeho práce obecně apod.) a jeho rozhodnutí o jejím vyplacení má v tomto případě konstitutivní charakter. Z toho vyplývá, že dokud výše uvedené rozhodnutí neučiní, nevzniká zaměstnanci jakýkoli právní nárok na výplatu nenárokové složky mzdy. Oproti tomu, ve chvíli, kdy zaměstnavatel rozhodne o vyplacení příslušné složky mzdy, stává se z ní složka nároková a zaměstnanci tak vzniká právní nárok na její výplatu. Nenárokové složky mzdy však mohou mít definované i

Nahrávám...
Nahrávám...