Navrhovaná podoba kurzarbeitu

Stát by měl lidem na kurzarbeitu platit 70 procent čistého, ale nejvýš celostátní průměrnou mzdu.

Vláda by umožnila využití zkrácené práce se státní podporou při vážném ohrožení ekonomiky, epidemii, kyberútoku či přírodní pohromě. Nastavení by kabinet upravil v nařízení. Zaměstnavatelé by hradili sociální odvody z odměny za odpracovaný čas i z příspěvku od státu. Vyplývá to z posledního návrhu zákona s pravidly kurzarbeitu, který zveřejnila vláda. O novele jednala už čtyřikrát. Zatím není jasné, kdy normu schválí.

"Materiál je vládě předkládán bez rozporů, a to v návaznosti na kompromis dosažený jednáním stran vládní koalice dne 16. září," uvedlo ministerstvo práce v podkladech k zákonu. Navrhuje ho projednávat ve Sněmovně zrychleně ve stavu legislativní nouze, aby platil od listopadu a navázal na dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy.

Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas. Podle poslední verze novely o zaměstnanosti by využití zkrácené práce měla umožnit vláda při epidemii, kyberútoku či přírodní pohromě nebo jiné mimořádné události a při vážném ohrožení ekonomiky podle "relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje". Jaké údaje by to měly být, v normě není.

Kabinet by parametry kurzarbeitu stanovil v nařízení. Určil by region či odvětví, rozsah uznaného výpadku práce i dobu vyplácení podpory. Ta by se poskytovala nejvýš rok. Získat by ji mohly firmy, které by pro své lidi neměly práci na den až čtyři dny v týdnu.

Za neodpracovanou dobu by stát poskytl 70 procent čistého zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou, kteří by byli v podniku aspoň čtvrt roku. Nejvýš by to byla průměrná mzda za tři čtvrtletí roku před kurzarbeitem, letos by to bylo 33.423 korun.…