Oční kontakt – dobrý pán, ale špatný rádce

Tajemství úspěšné prezentace  souvisí nejen se zvoleným tématem a jeho zpracováním, ale spočívá v řadě „drobností“. Jednou z nich oční kontakt.

Říká se, že oko je oknem do duše. Každá kultura má jinak dlouhý oční kontakt. Italové například o vteřinu delší, v důsledku čehož si české ženy mohou myslet, že je Ital zve za jiným účelem než na skleničku.

Jak s očním kontaktem zacházet v situaci tak prozaické, jakou je porada, přednáška či prezentace? V knize Umění řeči zmiňuji, že prioritou řečníka je prodloužit pohledem v posluchači myšlenkovou stopu. Pokud přednášíme, neměli bychom se na konkrétní osobu dívat déle než tři vteřiny. Hypnotizovat při řeči jednoho diváka vytváří nepříjemnou osobní stopu, ale když se na diváka nepodíváme ani jednou, zapůsobíme stejně negativně.

Posluchač, na kterého se dívá řečník po celou dobu projevu, se stává jeho obětí. A oběti nezbývá nic jiného než držet. Kdyby měl ale posluchač odpovědět na otázku, jestli si něco z přednášky pamatuje, musel by konstatovat, že nic.

Existují různé techniky jak trénovat oční kontakt. Doporučuje se například pohybovat  hlavou od centra…