Transpozice evropské směrnice o whistleblowingu do českého práva

Zajištění ochrany lidem, kteří pracují v soukromém či veřejném sektoru a kteří oznámí protiprávní jednání, o němž se dověděli v souvislosti s výkonem práce, je cílem připravované právní úpravy.

Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo do připomínkového řízení nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávních jednání. Český právní řád úpravu tzv. whistleblowingu stále neobsahuje. Návrh zavádí mimo jiné nové přestupky, a to jak přestupek odvetného opatření vůči oznamovateli, tak i přestupek vědomě nepravdivého oznámení.

Návrh přenáší do českého právního řádu směrnici EU z loňského října, kterou musí členské státy transponovat nejpozději do 17. prosince 2021. "Byli bychom rádi, kdyby ho vláda projednala nejpozději v září tohoto roku," uvedl náměstek ministerstva spravedlnosti Jeroným Tejc s tím, že ve Sněmovně je věc zapotřebí řešit nejdéle na jaře 2021, protože po volbách už by to noví poslanci nestihli. Aktuální připomínkové řízení potrvá standardně 20 dní.

Evropská směrnice je podle Tejce podrobná a ministerští legislativci ji proto nechtějí rozšiřovat, spíše zpřesňovat. Cílem návrhu je zajištění ochrany širokému okruhu lidí, kteří pracují v soukromém či veřejném sektoru a kteří oznámí protiprávní jednání, o němž se dověděli v souvislosti s výkonem práce. Navrhovaná opatření mají sloužit nejen k ochraně oznamovatelů, ale také jako obecná prevence protiprávního jednání.

Návrh stanoví, že oznamovatel nesmí být vystavený odvetě, tedy například neodůvodněnému snížení…