Input:

Zaměstnanec a obchodní tajemství

21.2.2023, Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 3 minuty

Povinnost mlčenlivosti ukládá zákoník práce zaměstnancům ve správních úřadech a zaměstnancům vyjmenovaných zaměstnavatelů, kteří jsou uvedeni v § 303 odst. 1 ZP. A co ti ostatní?

Obchodní tajemství tvoří konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které souvisejí se závodem zaměstnavatele a zaměstnavatel jejich utajení zajišťuje. Obchodní tajemství je tedy vymezeno těmito znaky:

  • chrání se skutečnosti obchodní, či technické povahy – výlučné právo nakládat s obchodním tajemstvím na podnikatel, jemu tedy přísluší právo posuzovat, které skutečnosti mají být jako tajemství utajovány, a tudíž i chráněny apod. Podmínkou je, aby obchodní tajemství, tedy okruh utajovaných skutečností, byl stanoven, a alespoň zaměstnanci a spolupracující osoby s ním byli seznámeni. Seznámení lze provést při sjednávání smluv a u zaměstnanců či spolupracujících osob lze potvrdit seznámení s ním podpisem.
  • tyto skutečnosti nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné,
  • podnikatel má zájem na utajení těchto skutečností a utajení příslušným způsobem zajišťuje.

Zaměstnanec je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které tvoří předmět obchodního tajemství nebo s ním bezprostředně souvisí a současně je povinen chránit toto tajemství před všemi fyzickými i právnickými osobami.

Povinnost zachovávat a chránit obchodní tajemství, jakož i ostatní skutečnosti, s nimiž se zaměstnanec seznámil při plnění pracovních úkolů, se vztahuje i po skončení pracovního poměru a spočívá zejména v zákazu aktivit souvisejících s předmětem obchodního tajemství při poskytování a využívání jakýchkoliv informací, služeb či výkonů činností a pořizování opisů či fotokopií jakýchkoliv písemností pro vlastní účely nebo účely třetích osob. Povinnost mlčenlivosti může být omezena vnitřním předpisem pouze na určitou dobu nebo po určitou dobu po skončení pracovního poměru.

Dojde-li k porušení nebo ohrožení obchodního tajemství, je zaměstnavatel  oprávněn využít všech prostředků, které mu dává občanský zákoník, včetně zdržení se nekalosoutěžního jednání, odstranění závadného stavu, přiměřeného zadostiučinění i v penězích a vydání bezdůvodného obohacení. V neposlední řadě je zaměstnavatel (podnikatel) oprávněn požadovat i náhradu škody (podle ustanovení § 2988 občanského

Nahrávám...
Nahrávám...