Hospodářská komora akceptuje testování v podnicích. Pochybuje ale o jeho účinnosti.
Zaměstnavatelé jsou ochotni kontrolovat výsledky testů, ale nechtějí plošné testování, které požaduje vláda, organizovat. Podle individuálních možností a konkrétních podmínek jsou podniky připravené zaměstnancům v zajištění testů pomáhat, například poskytovat vlastní kapacity.
Taková pomoc by ale podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého měla být dobrovolná, nikoliv nařizována vládou jako povinnost.
Pokud Babišův kabinet k povinnosti testovat přikročí, je podle šéfa Komory nezbytné, aby resort zdravotnictví koordinoval aktivity tak, aby zaměstnavatelé měli efektivní a legální nástroje, jak nařídit zaměstnanci testování a zároveň „zajistit, že taková povinnost bude naplněna“. To se týká zejména případů, kdy vláda nařizuje testování ve firmách, ale neřeší vlastní praktické řešení.
Daší zástupci podnikatelských organizací se obávají, že pokud se budou v tuzemských podnicích testovat pouze neočkovaní, nebude to mít patřičný efekt.
„Zkušenosti z jara ukázaly, že epidemii testování ve firmách nevyřeší, i na jaře navzdory plošnému testování počty nemocných nadále stoupaly. Považuji to spíše za informativní nástroj, jak mohou firmy mapovat nákazu ve svých provozech. Za důležitější považuji dodržování hygienických standardů a motivaci zaměstnavatelů k očkování zaměstnanců,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
Testování by mělo být podnikatelům kompenzováno
„Testování zaměstnanců jedenkrát týdně potravinářské podniky zvládnou. Testování všech zaměstnanců antigenními testy je ale nutné podnikatelům kompenzovat,“ je přesvědčena prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Pokud jde o kompenzace podnikatelům kvůli novým pravidlům, která budou zavedena v restauracích a službách od pondělka, Hospodářská komora připomíná, že kompenzace vždy pokrývaly pouze částečně náklady zcela uzavřených nebo vládou výrazně omezených podniků. Podle dat Hospodářské komory z letošního jara původní programy pokrývaly zhruba 30 procent měsíčních nákladů zcela uzavřených nebo polouzavřených provozů. Zbylých 70 % měsíčních nákladů v uzavřených nebo omezených provozovnách podnikatelé hradili půjčkami od bank, penězi od rodinných příslušníků a přátel nebo z vlastních rezerv. Šlo například o nájemné, leasing, energie či pojištění. Řada z nich se podle Komory zadlužila u svých dodavatelů. Desetina podnikatelů do zavedení nových vládních podpor navíc sítem podpor propadala.
Zavedení systému O-N bude mít zásadní dopady na podnikání v gastronomii i ve službách a vláda by tak podle zástupců české gastronomie a služeb sdružených v Hospodářské…
