Dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách představuje zvláštní druh odpovědnosti zaměstnance za škodu. Její uzavření má pro zaměstnance i zaměstnavatele zásadní právní důsledky, zejména pokud jde o rozsah náhrady škody a důkazní břemeno při vzniku schodku.
Podmínkou platnosti dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty je písemná forma. Není-li dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty uzavřena písemně, resp. smluvní strany vadu spočívající v absenci písemné formy dodatečně neodstraní, je neplatná. S účinností od 1. ledna 2014 však nedodržení písemné formy neznamená její absolutní neplatnost, ale podle občanského zákoníku způsobuje pouze neplatnost relativní. Znamená to tedy, že není-li dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty uzavřena písemně, pak při zjištění schodku, pokud zaměstnanec namítne její neplatnost, neodpovídá za vzniklý schodek v plné výši, ale pouze na základě obecné odpovědnosti, kdy jeho zavinění musí prokázat zaměstnavatel. Pokud zaměstnavatel zavinění zaměstnance prokáže, výše náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterou způsobil škodu. Toto omezení neplatí, prokáže-li zaměstnavatel, že škodu zaměstnanec způsobil úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Se zaměstnancem, který nedosáhl 18 let věku, tuto dohodu nelze uzavřít.
Předmětem dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty mohou být hotovosti, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty určené k obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Nejde-li o takové hodnoty, nemohou být předmětem dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty (například inventář kanceláře, stolní počítač, motorové vozidlo zaměstnavatele).
Svěřené hodnoty, které zaměstnanec převzal na základě dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty, je povinen vyúčtovat. Zjistí-li se při inventuře schodek (manko) na svěřených hodnotách, odpovídá za něj odpovědný zaměstnanec, přičemž platí právní domněnka, že schodek zavinil (na rozdíl od obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu, v tomto případě zaměstnavatel není povinen prokázat zavinění zaměstnance). Případné zproštění odpovědnosti za zjištěný schodek je na zaměstnanci, který se může své odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit, prokáže-li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména že mu bylo zanedbáním povinnosti…
