Rozhodnutí Nejvyššího soudu o pracovních benefitech

Nedávný verdikt Nejvyššího soudu, podle kterého má i dočasně přidělený pracovník nárok na benefity kmenových zaměstnanců, vyvolal mezi zaměstnavateli nejistotu.

Podle vyjádření Hospodářské komory jde o nebezpečný precedens, který může destabilizovat trh. Spornou otázkou zůstává zejména to, zda rozsudek dopadne i na stovky tisíc lidí lidí zaměstnaných přes agentury práce.

Rozsudek je podle komory ukázkovým příkladem toho, jak se dá dobrý úmysl proměnit v nelogický paradox. "Agentury se dostávají do role univerzálního přenašeče všech benefitních systémů svých klientů, které samy nijak netvoří ani neřídí a často o nich nemají ani kompletní informace. Přenáší se tak odpovědnost za cizí personální politiku na subjekt, který k jejímu ovlivnění nemá žádné nástroje," uvedla v tiskové zprávě předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Hospodářské komory Jaroslava Rezlerová.

Nejvyšší soud (NS) konkrétně zkoumal případ elektromechanika z Ostravy, dočasně přiděleného do jiné firmy v rámci skupiny Škoda Transportation. Kmenoví zaměstnanci na stejné pozici tam měli nejen vyšší mzdu, ale také lepší benefity, hlavně příspěvek na penzijní připojištění.

Soudy sice elektromechanikovi přiznaly doplatek mzdy, ale nikoliv dorovnání benefitu, a to s argumentem, že příspěvek není pracovní či mzdovou podmínkou, protože jej neupravuje zákoník práce, a tudíž se na něj neuplatní ani zákaz diskriminace, ani zásada rovného zacházení.

NS však v průlomovém rozsudku, na který v lednu upozornily Hospodářské noviny, konstatoval, že zásadu rovného zacházení nelze vykládat izolovaně a musí se vztahovat i na "jiná peněžitá plnění a plnění peněžité hodnoty", bez ohledu na to, zda mají základ přímo v pracovněprávních předpisech.

"Rozhodujícím faktorem je pouze to, zda by zaměstnanci…