Hospodářská komora České republiky doporučuje zaměstnavatelům, aby rozdílné životní náklady zaměstnanců promítali mimo mzdu, např. ve formě příspěvku na bydlení.
Hospodářská komora České republiky na základě analýzy rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu nerovnosti odměňování zaměstnanců České pošty v regionech doporučuje zaměstnavatelům, kteří působí na území celé ČR a mají mezi jednotlivými regiony mzdové disproporce na stejných pracovních pozicích, aby pečlivě prověřili, zda pro takové rozdíly existují objektivní důvody, které umožňuje regulace stanovená zákoníkem práce. Zároveň zdůrazňuje, že diferenciace mezd je tržní realitou, proto by úřady měly upřesnit pojmy v zákonech, kterými se zaměstnavatelé musí řídit. Zaměstnavatelům také doporučila, aby dvakrát bedlivě posoudili, zda předpokládaná odlišnost tkví jen v tom, že k výkonu práce dochází v různých regionech ČR.
Hospodářská komora přitom upozorňuje, že Nejvyšší soud v podstatě posuzoval pouze jednu otázku – zda zákoník práce umožňuje zaměstnavateli s celostátní působností promítnout do jeho systému mzdového odměňování skutečnost různých hladin životních nákladů v různých regionech, tedy zda fakticky může zohlednit reálnou hodnotu mzdy.
Hospodářská komora sděluje, že pokud jde o střet reálné a nominální mzdy, jednoduchá formální aplikace zákoníku práce při odměňování zaměstnanců není vhodným nástrojem, jehož prostřednictvím by se primárně měly vyrovnávat rozdílné hladiny životních nákladů v různých regionech. Navíc by vznikaly další nerovnosti, třeba u dojíždějících zaměstnanců, kteří pracují v bohatém regionu, ale žijí v chudém. „Pokud má zaměstnavatel zájem zohledňovat u svých zaměstnanců životní náklady, jimž jsou tito zaměstnanci vystaveni, měl by využívat jiné nástroje realizované mimo vlastní mzdu, jak kompenzovat zvýšené životní náklady v určitých regionech, aniž by docházelo k neodůvodněným diferenciacím ve mzdách – třeba ve formě příspěvku na bydlení,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
„Pokud zaměstnavatel vyplácí mzdy zaměstnancům takovým způsobem, že by se při zběžném pohledu mohlo jevit, že porušuje ustanovení zákoníku práce, měl by mít připravenou důkladnou argumentaci, jejímž prostřednictvím bude schopen svůj postup obhájit,“ dodal viceprezident Hospodářské komory a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. To je klíčové zejména pro případ jakéhokoliv sporu, neboť soud je ve svém rozhodování omezen argumentací stran a k aspektům nacházejícím se za rámcem argumentace stran se nemůže vyjádřit.
„Zároveň zaměstnavatele upozorňujeme, že rozsudek v žádném případě netvrdí, že by všichni zaměstnanci měli pobírat stejnou mzdu a že by firmy při odměňování neměly právo zohledňovat výkonnost zaměstnanců, jejich spolehlivost a další kritéria,“ dodává, přičemž právě obchodní řetězce nebo sítě hotelů jsou příkladem zaměstnavatelů, kteří působí v různých regionech.
Ačkoliv Hospodářská komora ustanovení zákoníku práce, které stanoví, že za stejnou práci přísluší stejná odměna, nezpochybňuje, na druhou stranu zdůrazňuje, že regionální diferenciace mezd je v tržním prostředí realitou. Česko by v reakci na předmětný rozsudek nemělo křečovitě směřovat k praxi „rovnosti žaludků“.
Od úřadů by pro zaměstnavatele uvítala výkladové stanovisko, které lépe…
