Evropský i český pracovní trh čelí rychlému stárnutí a nedostatku technicky kvalifikovaných lidí, což nejvíce dopadá na průmysl a energetiku. Budoucí konkurenceschopnost proto závisí na tom, zda se podaří propojit zkušenosti starších pracovníků s očekáváními a potenciálem nastupující Generace Z.
Evropský pracovní trh prochází obdobím výrazné demografické proměny. Eurostat dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu lidí v produktivním věku a na stárnutí populace, což zasáhne především státy se silnou průmyslovou a energetickou základnou.
V České republice tato změna probíhá ještě výrazněji. Česko má dlouhodobě jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii a zároveň velmi vysokou zaměstnanost lidí středního a vyššího věku. Podle dat Českého statistického úřadu i Ministerstva práce a sociálních věcí je věková struktura zaměstnaných posunutá směrem k vyšším věkovým kategoriím: největší skupiny zaměstnaných tvoří lidé mezi 45–54 a 55–64 lety, tedy pracovníci, kteří dnes nesou hlavní díl odbornosti, zkušeností i zodpovědnosti. Stejný trend vyplývá i z pravidelných Analýz trhu práce MPSV, podle nichž střední a starší generace představují většinu všech ekonomicky aktivních osob a nejvyšší koncentrace pracovníků je mezi 45 a 59 lety. V českém průmyslu a energetice je průměrný věk pracovníků dlouhodobě vyšší než průměr celé ekonomiky, což potvrzují jak státní instituce, tak oborové svazy a firmy.
Tento vývoj má zásadní dopad zejména na průmysl, technické profese a energetiku. V těchto odvětvích je průměrný věk pracovníků dlouhodobě vyšší než průměr celé ekonomiky a současně je zde největší závislost na specializovaném know-how. Zástupci průmyslových svazů a firem v posledních letech opakovaně upozorňují na to, že technické obory stárnou, odchází velká část pracovníků s unikátními zkušenostmi a přichází jen omezený počet mladých techniků.
„Česká ekonomika stojí na průmyslu, který tvoří přibližně třetinu HDP a zaměstnává zhruba 1,3 až 1,4 milionu lidí. Bez kvalifikovaných pracovníků ale průmysl nemůže růst, inovovat ani zvyšovat přidanou hodnotu. Pokud nezajistíme generační obměnu v technických a řemeslných profesích, hrozí nám nejen zpomalení rozvoje a ztráta konkurenceschopnosti, ale i snížení soběstačnosti, větší závislost na dovozech pracovní migrace. Zdroj pracovní síly ze zahraničí sice může být částečným řešením, ale nenahradí systematickou práci s mladou generací,” říká Bohdan Wojnar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a expert na trh práce.
Trh práce dlouhodobě volá po obnovení prestiže technických profesí a řemesel, jejich moderní prezentaci mladé generaci, ale hlavně po propojení školství s reálnými potřebami firem. „Musíme dbát na rozvoj kombinace tvrdých technických znalostí a měkkých kognitivních schopností. A právě proto Svaz průmyslu a dopravy realizuje pro žáky základních škol projekty jako Akademie techniky a řemesel nebo Živá knihovna povolání, které mají za cíl probudit zájem, ukázat smysl a dát mladým reálnou představu o budoucnosti v technických oborech. Jen tímto způsobem můžeme mládež inspirovat, aby si vybrala profesní cestu, která má stále budoucnost a kterou český průmysl nutně potřebuje,“ dodává Wojnar.
Změna hodnot a očekávání
Nastupující generace Z přichází na trh práce s výrazně odlišnými očekáváními. Podle Deloitte tato generace klade velký důraz na firemní kulturu, udržitelnost, etiku a celkový společenský…
