Podmínky pro poskytování tzv. izolačky a její odečet od pojistného přiblíží několik praktických příkladů.
V souladu se zákonem č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě, přísluší zaměstnancům při splnění zákonných podmínek mimořádný příspěvek při nařízené karanténě (dále jen „karanténní příspěvek“, resp. „příspěvek“). Příspěvek zaměstnancům vyplatí jejich zaměstnavatel. Zaměstnavatelé tyto příspěvky odečtou od pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“).
Kdo má na karanténní příspěvek nárok?
Příspěvek přísluší zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa z důvodu infekčního onemocnění (Covid-19 nebo jiné).
Pro účely výše uvedeného zákona se za karanténu považuje také izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Karanténa s navazující izolací se považuje za jednu sociální událost.
Karanténou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby (tj. osoby bez příznaků), která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy, od ostatních fyzických osob s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit.
Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit.
Bližší informace, jak se zaměstnavatel dozví, že jeho zaměstnanci byla nařízena karanténa nebo izolace a využití eNeschopenky, naleznete zde.
Příspěvek přísluší zaměstnanci, kterému podle zákoníku práce vznikl z důvodu nařízené karantény nárok na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „náhrada příjmu“). Nárok na příspěvek se posuzuje z každého zaměstnání samostatně (tedy i v případě více pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele).
Příspěvek přísluší také některým dalším osobám, které jsou účastny nemocenského pojištění jako zaměstnanci (např. státní zaměstnanci) a mají v době nařízené karantény nárok na snížený plat nebo sníženou odměnu podle jiného právního předpisu (zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 128/2000 Sb., zákona č. 129/2000 Sb. a zákona č. 131/2000 Sb.).
Příspěvek však nepřísluší zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí (s výjimkou pracovních a služebních cest) – vychází se z toho, že karanténa byla zaměstnanci nařízena v příčinné souvislosti s jeho zahraničním pobytem. Zaměstnanci nicméně v takové situaci nadále přísluší náhrada příjmu či snížený plat nebo odměna. Zaměstnavatelům lze doporučit, aby v tomto směru své zaměstnance poučili, a v případě nařízení karantény opatřili prohlášení zaměstnance, že v období 5 dnů před nařízením karantény se zaměstnanec nevrátil ze zahraničí.
Ke dni účinnosti zákona č. 121/2021 Sb. platilo ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 26. 2. 2021, č. j. MZDR 20599/2020-60-MIN/KAN), podle kterého se určeným osobám nařizuje povinnost informovat zaměstnavatele o cestách přesahujících 12 hodin do zemí se středním, vysokým a velmi vysokým rizikem výskytu onemocnění COVID-19 a současně se nařizuje zamezit vstup těchto osob na všechny provozovny a pracoviště zaměstnavatele, pokud tyto osoby současně nepředloží zaměstnavateli nebo koncovému uživateli, pro něhož vykonávají práci, negativní výsledek antigenního či RT-PCR testu. Od 19. 3. 2021 bylo toto ochranné opatření nahrazeno ochranným opatřením Ministerstva zdravotnictví ze dne 15. 3. 2021, č. j. MZDR 20599/2020-63-MIN/KAN).
Zaměstnanci přísluší příspěvek za každý kalendářní den, nejdéle však po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény. Pokud zaměstnanci byla nařízena karanténa 1. 3. 2021 a později, přísluší mu příspěvek od prvního dne trvání karantény. Zaměstnanci, kterému byla nařízena karanténa před 1. 3. 2021, přísluší příspěvek od 5. 3. 2021 (datum nabytí účinnosti zákona č. 121/2021 Sb.; přechodné ustanovení § 11 na tyto případy nedopadá) do konce nařízené karantény nebo do 14. kalendářního dne trvání nařízené karantény (přičemž pokud prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény uplynulo před 5. 3. 2021 nebo před tímto datem skončila karanténa, zaměstnanci příspěvek nepřísluší).
Příklad č. 1
Zaměstnanci byla nařízena karanténa a izolace celkem na 20 dnů od 3. 3. 2021 do 22. 3. 2021. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za prvních 14 kalendářních dnů trvání karantény, tj. od 3. 3. 2021 do 16. 3. 2021. Od 15. kalendářního dne trvání (tj. od 17. 3. 2021) přísluší zaměstnanci nemocenské.
Příklad č. 2
Zaměstnanci byla nařízena karanténa (izolace) na 20 dní od 23. 2. 2021 do 14. 3. 2021. Zaměstnanec má nárok na příspěvek od 5. 3. 2021 (datum nabytí účinnosti zákona č. 121/2021 Sb.; přechodné ustanovení § 11 na tento případ nedopadá, protože karanténa byla nařízena před 1. 3. 2021) do 8. 3. 2021 (14. kalendářní den od nařízení karantény), tj. za 4 kalendářní dny. Od 15. kalendářního dne trvání (tj. od 9. 3. 2021) přísluší zaměstnanci nemocenské.
Příklad č. 3
Zaměstnanci byla nařízena karanténa (izolace) na 10 dnů od 22. 2. 2021 do 3. 3. 2021. Zaměstnanec nárok na příspěvek nemá, neboť jeho karanténa skončila před 5. 3. 2021 (datum nabytí účinnosti zákona č. 121/2021 Sb.; přechodné ustanovení § 11 na tento případ nedopadá, protože karanténa byla nařízena před 1. 3. 2021).
Ze zákona trvá nárok na příspěvek nejdéle do 30. 4. 2021.
Příklad č. 4
Zaměstnanci byla nařízena karanténa (izolace) na 14 dní od 26. 4. 2021 do 9. 5. 2021. Zaměstnanec má nárok na příspěvek za období od 26. 4. 2021 do 30. 4. 2021, tj. za 5 kalendářních dnů.
Jaká je výše příspěvku?
Příspěvek zaměstnanci přísluší za každý kalendářní den, nejdéle však za dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, ve výši 370 Kč. Pokud by ale součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhl 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží. Čili zaměstnanci přísluší příspěvek nejvýše v takové výši, která společně s náhradou příjmu činí 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin za celou dobu trvání karantény.
Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek a určuje se z hrubé mzdy (platu, odměny) zúčtované k výplatě zaměstnanci v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém je průměrný výdělek stanoven pro uspokojení nároků zaměstnance. V březnu 2021 bude průměrný výdělek zjištěn za rozhodné období říjen 2020 až prosinec 2020, v dubnu 2021 bude průměrný výdělek zjištěn za rozhodné období leden 2021 až březen 2021. Pokud je karanténa (izolace) nařízena v březnu 2021 a prvních 14 kalendářních dnů jejího trvání končí až v dubnu 2021, je potřeba částku odpovídající 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin stanovit za celou tuto dobu (za zameškané hodiny v březnu i za zameškané hodiny v dubnu) – konkrétní postup je uveden níže v příkladu č. 7. Vypočítaný příspěvek je potřeba zaokrouhlit na celé koruny směrem dolů (pokud by se zaokrouhlil směrem nahoru, součet náhrady mzdy a příspěvku by přesáhl 90 % průměrného výdělku za zameškané hodiny).
Příklad č. 5
Zaměstnanci je nařízena na 14 dní karanténa – od 10. 3. 2021 do 23. 3. 2021. Zaměstnanec má pravidelně rozvrženou pracovní dobu od pondělí do pátku, 8 hodin denně. Jeho průměrný hodinový výdělek pro 1. čtvrtletí 2021 činí 154,30 Kč. Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy při nařízené karanténě za pracovní dny (tj. za dny 10., 11., 12., 15., 16., 17., 18., 19., 22. a 23. března 2021), tedy celkem za 10 dnů (80 zameškaných hodin) v celkové výši 6 666 Kč. Karanténní příspěvek ve výši 370 Kč za každý kalendářní den (14 dnů) by celkově činil 5 180 Kč (370 * 14). Součet náhrady mzdy (6 666 Kč) a karanténního příspěvku (5 180 Kč) činí 11 846 Kč. Částka odpovídající 90 % průměrného výdělku za odpovídající počet zameškaných hodin se vypočte následujícím způsobem: 0,9 * 80 (počet zameškaných hodin) * 154,30 (průměrný hodinový výdělek) = 11 109,60 Kč. Příspěvek se sníží o rozdíl mezi oběma hodnotami (tedy o částku 736,40 Kč) a bude činit pouze 4 443,60 Kč, po zaokrouhlení 4 443 Kč (zaokrouhlit lze pouze směrem dolů).
Příklad č. 6
Stejné zadání jako v předchozím příkladu, jen průměrný hodinový výdělek činí 320,70 Kč. Náhrada mzdy za 10 pracovních dní činí 12 065 Kč, karanténní příspěvek za 14 kalendářní dní…
