Jak řešit nerovnost na trhu práce

Zrovnoprávnění žen a mužů na českém trhu práce by mohlo pomoci mimo jiné zavedení nároku na informaci o průměrné mzdě na srovnatelných pozicích.

Problémem v Česku je podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové zvláště absence žen v rozhodovacích pozicích a nerovnosti na trhu práce. Uvedla to s odkazem na výsledky evropského Indexu rovnosti žen a mužů za rok 2022 a české zprávy za rok 2021 o rovnosti žen a mužů.

"V evropském srovnání jasně vidíme, že si v oblasti rovnosti žen a mužů nevedeme dobře. Za zásadní považuji především podporu rovnosti žen a mužů na trhu práce," uvedla.

V Česku je vysoký rozdíl mezi mírou zaměstnání žen a mužů a rozdíly v jejich průměrných výdělcích, uvedl s odkazem na závěrečné zprávy o rovnosti žen a mužů ředitel odboru rovnosti žen a mužů na úřadu vlády Radan Šafařík. Šimáčková Laurenčíková proto jako jednu ze svých priorit pro rok 2023 označila zvýhodnění částečných pracovních úvazků, podporu práce na dálku a umožnění rychlejšího návratu z rodičovské dovolené. Více dostupná by podle vládní zmocněnkyně měla být také místa v mateřských školách a v dětských skupinách.

Za potřebnou označila vládní zmocněnkyně diskusi o lepší vymahatelnosti práva na rovnou odměnu. Uvedla, že by pomohlo zavedení nároku zaměstnanců a zaměstnankyň na informaci o průměrné mzdě na srovnatelné pozici u jednoho zaměstnavatele. Ženy v Česku nyní podle Šafaříka vydělávají v průměru o 7 000 korun měsíčně méně než muži. Zatímco průměrná mzda mužů je 43 785 Kč, ženy v průměru berou 37 125 Kč. Rozdíly se postupně snižují. V roce 2021 vydělávaly ženy v průměru o 16,4 procenta méně než muži, v roce 2015 činil rozdíl 22,5 procenta v…