Koronavir a situace na trhu práce v ČR

Probíhající epidemie ovlivňuje a do budoucna ovlivní zaměstnance i podnikatele. Jaké jsou výsledky aktuálních průzkumů?

Sedm procent Čechů, kteří byli před epidemií pracovně aktivní, ztratilo práci. Platí to pro 24 procent osob samostatně výdělečně činných a tři procenta zaměstnanců. Vyplývá to z třetí vlny průzkumu mezi 3000 respondenty ve výzkumného projektu Život během pandemie, na kterém se podílí společnosti PAQ Research a iniciativa IDEA AntiCovid a data sbírá agentura NMS. Třetí vlna se konala v půlce dubna.

Více než třetina zaměstnanců uvedla, že se u nich upravil pracovní úvazek či aktivity, a to snížením úvazku (11 procent), redukcí mzdy, flexibilní složky (osm procent) či benefitů (pět procent), přechodem na ošetřovné (šest procent), vynucenou dovolenou (devět procent) a ztrátou příjmů z dohody o pracovní činnosti (čtyři procenta).

Pokles odpracovaných hodin se proti konci března stabilizoval. Zhruba 30 až 35 procent lidí pracujících před epidemií tvrdí, že pracuje do 20 hodin týdně a kolem 50 až 55 procent si udrželo plnou pracovní dobu (40 a více hodin).

Zhruba čtvrtina původně pracovně aktivních respondentů má poměrně či velmi silné obavy ze ztráty práce. Toho se bojí přes 40 procent lidí, u kterých se nějak změnil pracovní úvazek či zapojení, a dále asi třetina lidí s nižší kvalifikací a těch, kteří byli chudí už v době před epidemií.

Počet respondentů uvádějících pokles příjmu domácnosti na polovinu či méně od konce března nenarostl, rozšířil se ale mírně počet těch, které zasáhl pokles částečně.

Na 36 procent procent dotázaných domácností má úspory, které by při plném výpadku…