Následující příspěvek nabízí informace k uplatňování nároku na dávku ze zahraničí v případě karantény nebo onemocnění a uzavření školských zařízení pro osoby, které jsou pojištěny v jiném státě než v ČR.
O cizího pojištěnce se jedná v případě, že tato osoba není sociálně a zdravotně pojištěna v České republice, ale v zahraničí. Jde například o tzv. pendlery, kteří bydlí trvale v České republice, ale dojíždějí denně do zaměstnání v příhraničních oblastech Německa a Rakouska. Může se také jednat o osoby, které jsou českými občany, v zahraničí žijí a pracují dlouhodobě, ale v době, kdy jim byla nařízena karanténa, pobývaly v ČR a nemohou tedy z ČR odjet; případně mají v ČR dítě, kterému byla uzavřena škola, a pobývají tedy v ČR kvůli svému dítěti. Pozn.: může nastat i situace, kdy se cizí pojištěnec v době vyhlášení karantény (uzavření hranic) nacházel v ČR a nemůže odjet, karanténa mu ale nařízena nebyla. Tito lidé musí svou situaci řešit ve spolupráci se zaměstnavatelem v zahraničí.
Pokud potřebujete svému zaměstnavateli v zahraničí/zahraniční instituci sociálního zabezpečení (např. nemocenské pokladně) předložit doklad, že Vám byla nařízena karanténa nebo musíte pečovat o své dítě, kterému byla uzavřena škola, lze k tomuto účelu využít formuláře ČSSZ.
Formuláře ČSSZ by měly být akceptovány ve všech státech EU (státech EHP a Švýcarsku).
U států, s nimiž uzavřela Česká republika mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je potřeba se řídit ustanoveními této smlouvy. Některé smlouvy připouští možnost uplatnit národní (český) tiskopis; některé smlouvy předpokládají, že k českému tiskopisu bude ještě doplněn tiskopis dohodnutý dle mezinárodní smlouvy.
Nárok na konkrétní dávku (tedy, zda a v jaké výši Vám bude dávka přiznána) se řídí výlučně právními předpisy toho státu, kde jste sociálně a zdravotně pojištěni. Pro informace o podmínkách nároku na dávku (například věk dítěte, na které je možné žádat o dávku obdobnou českému ošetřovnému nebo délka poskytování dávky) se tedy obracejte na svého zahraničního zaměstnavatele nebo na instituce sociálního zabezpečení v tomto konkrétním státě.
V České republice mohou být v současné době vystaveny následující doklady:
Byla Vám nařízena karanténa nebo jste onemocněli:
V České republice může karanténu nařídit lékař nebo hygienické stanice, vystavuje při tom buď tiskopis „Potvrzení o nařízení karantény“, nebo využívá elektronické možnosti vystavit rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (tzv. eNeschopenku).
Tiskopis „Potvrzení o nařízení karantény“ má 5 dílů, pro uplatnění do zahraničí dostane pojištěnec 3 díly:
I. díl – oznámení o nařízení karantény (trvá-li karanténa do 14 dnů)
III. díl – potvrzení o nařízení karantény pro uplatnění nároku na nemocenské (trvá-li karanténa déle než 14 dnů).
IV. díl tiskopisu – oznámení o ukončení karantény, předá pojištěnec svému zahraničnímu zaměstnavateli/zahraniční instituci po skončení karantény.
(II. díl tiskopisu - hlášení OSSZ o nařízení karantény, odesílá hygienická stanice nebo ošetřující lékař příslušné OSSZ.V. díl tiskopisu – hlášení OSSZ o ukončení karantény – odešle hygienická stanice nebo ošetřující lékař příslušné OSSZ.)
Vystavuje-li lékař eNeschopenku, vystaví elektronické rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti (dále jen RDPN) – I. díl RDPN, ve kterém uvede, že se jedná o případ se zahraničním nositelem pojištění a odešle jej příslušné OSSZ. Následně pacient dostane od lékaře 2 doklady.
Lékař pacientovi podle okolností doručí anebo na místě vytiskne Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce – II. díl RDPN a současně pro účely uplatnění nároku na dávku v zahraničí také…
