Ustanovení § 55 zákoníku práce vymezuje důvody, kdy zaměstnavatel může zrušit okamžitě pracovní poměr se zaměstnancem. To, co se zdá jako jasná formulace, v praxi vyvolává řadu pochybností a konečné rozhodnutí nezřídka pronese Nejvyšší soud.
Podle ustanovení 55 zákoníku práce může k výjimečnému způsobu ukončení pracovního poměru zaměstnavatel sáhnout tehdy, když:
- byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců,
- zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.
Druhý důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru spočívá v porušení "pracovní kázně“ zaměstnancem zvlášť hrubým způsobem. Porušení "pracovní kázně" zvlášť hrubým způsobem znamená, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby dotčeného zaměstnance nadále zaměstnával, a nepřichází v úvahu ani možnost rozvázání pracovního poměru "pouze" výpovědí dle ustanovení § 52 písm. g) ZP.
Podle soudní praxe se za porušení "pracovní kázně" zvlášť hrubým způsobem považuje např. přímý nebo nepřímý útok na majetek zaměstnavatele, déletrvající neomluvená nepřítomnost zaměstnance v práci, fyzické napadání, požívání alkoholických nápojů apod. Z jednotlivých rozhodnutí Nejvyššího soudu lze pak vysledovat, jakými případy se v této souvislosti zabýval a v čem by bylo možno takové porušení spatřovat:
- hrubý a vulgární slovní útok zaměstnance vůči zákazníkovi zaměstnavatele,
- zneužití poskytnuté zaměstnanecké výhody, tj. nad rámec jejího účelu a v rozporu se zájmy zaměstnavatele,
- používání internetového připojení u zaměstnavatele k…