Jedním z důvodů, kdy zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr, je ten, kdy mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Praktickou aplikaci tohoto ustanovení zákoníku prácce ilustruje následující příklad.
Dotaz
Protože mi můj zaměstnavatel nevyplatil mzdu za leden ani do 15 dnů po splatnosti lednové mzdy, doručila jsem zaměstnavateli okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Zaměstnavatel to neuznal a sdělil mi písemně dopisem, že toto skončení neuznává, nechce mi dát zápočtový list ani odstupné s tím, že pracovní poměr skončený není, dokud o tom nerozhodl soud. Chce po mně, že mám chodit do práce, jinak že po mně bude požadovat náhradu škody, která mu tím vznikla. Mám chodit do práce? Jak ale můžu chodit do práce, když jsem zaměstnavateli doručila okamžité skončení pracovního poměru? Také nevím, jestli zaměstnavatel podal žalobu o neplatnost okamžitého skončení pracovního poměru.
Odpověď
Obdobím splatnosti podle §141 odst. 1 zákoníku práce je následující kalendářní měsíc po vykonání práce, za kterou mzda náleží, tj. období splatnosti mzdy za leden končí poslední den v únoru. Teprve nevyplatí-li zaměstnavatel mzdu nebo její část do 15 dnů od tohoto data, může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr. Prvním dnem, kdy lze okamžitě skončit pracovní poměr pro nevyplacení lednové mzdy, je tedy 16. březen. Pokud jste tedy okamžité zrušení pracovního poměru předala zaměstnavateli nejdříve 16. března a na svém důvodu trváte, je na zaměstnavateli, aby se bránil žalobou, považuje-li skončení pracovního poměru za…