Průměrná mzda očima finančních analytiků

Růst mezd za uplynulé čtvrtletí překonal očekávání. Finanční analytikové ale upozorňují, že se netýká všech zaměstnanců a že rozdíly mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými zaměstnanci se zvyšují.

Růst mezd ve druhém čtvrtletí výrazně překonal očekávání trhu, když se nominálně zvýšily o 7,8 procenta a reálně o 5,3 procenta. Průměrná hrubá mzda sice v reálném vyjádření zůstává pod úrovní před pandemií covidu-19, průměrná čistá mzda je ale reálně vzhledem k daňovým změnám na rekordní úrovni. Finanční analytici upozorňují,  že se nadále rozšiřuje rozdíl ve výši mezd vysokopříjmových a nízkopříjmových obyvatel.

Hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák uvedl, že ze současného růstu mezd těží spíš vysokopříjmoví zaměstnanci. Průměrná mzda totiž rostla rychleji než mediánová, která se zvýšila o 7,2 procenta. "Tento trend trvá až na výjimku, 3. čtvrtletí 2024, od začátku roku 2024. Potvrzuje se, že rychleji nyní rostou mzdy vysokopříjmovým zaměstnancům, kteří mají zároveň vyšší sklon k úsporám. Jedná se podle mě o jeden z faktorů, proč se spotřeba domácností stále nachází pod rokem 2019. Pokud by mzdy rostly více plošně, tak by bylo oživení spotřeby ještě rychlejší," uvedl Novák.

Analytik PwC Dominik Kohut připomněl i přetrvávající mzdové rozdíly mezi regiony. "Dále se rozevírají pomyslné sociekonomické nůžky mezi Prahou a velkými městy a typicky Karlovarským či Zlínským krajem, kde rozdíl v průměrné mzdě často přesahuje částku 20 000 korun," uvedl.

"Mzdy svým tempem ve druhém čtvrtletí 2025 lehce překvapily ve směru nahoru. V dalších kvartálech možná růst mezd lehce zpomalí vlivem vyšší loňské báze, celoročně…