Legální agenturní zaměstnávání vs. nelegální zastřené zprostředkování zaměstnání je tématem následující kazuistiky.
Další z pravidelných kazuistik SUIP vysvětluje rozdíl mezi agenturním zaměstnáváním a zastřeným zprostředkováním zaměstnání a poukazuje na možný dopad při rozhodnutí poptávat pracovní sílu u podnikatelského subjektu, který není agenturou práce.
Shrnutí
Zaměstnáváte lidi a občas potřebujete nárazově vykrýt dočasný nedostatek pracovních sil? Tato kazuistika by Vám měla pomoci zvolit správné (a legální) řešení, a „otevřít oči“ těm zaměstnavatelům, kteří nedostatek pracovních sil, ale někdy i snahu minimalizovat své náklady, řeší spoluprací se subjekty, které jim chybějící zaměstnance nabízejí doslova na stříbrném podnose. Zdánlivě výhodná nabídka může mít ale mnoho otazníků a ještě více vykřičníků.
Se zprostředkováním zaměstnání, tzn. agenturním zaměstnáváním, tak i s jeho zastřenou podobou, se inspektoři setkávají prakticky ve všech oblastech pracovních činností (výroba, služby, stavebnictví…), nelze tedy upozornit jen na jeden segment trhu či na jedno konkrétní odvětví národního hospodářství.
Popis
Většina zaměstnavatelů se občas dostane do situace, kdy nárazově přijde větší zakázka, kterou není možné pokrýt kmenovými zaměstnanci a je potřeba problém s nedostatkem pracovní síly vyřešit co možná nejrychleji.
Správnou možností je spolupráce s oficiální agenturou práce. Zprostředkováním zaměstnání, které taková agentura nabízí, se rozumí vyhledávání práce pro toho, kdo práci hledá, vyhledávání vhodných zaměstnanců pro zaměstnavatele a dále zaměstnávání osob za účelem jejich přidělování k jinému zaměstnavateli, tzv. agenturní zaměstnávání. Tuto formu mohou provádět pouze agentury práce na základě povolení ke zprostředkování zaměstnání. Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (dále i „ministerstvo“) na základě žádosti, kdy podmínky pro udělení licence k provozování agentury práce jsou upraveny v § 60, § 60a a § 60b zákona o zaměstnanosti.
Agenturní zaměstnávání je model, kdy agentura práce, na základě dohody o dočasném přidělení, přidělí svého vlastního zaměstnance k výkonu práce u uživatele. Agentura práce pak ve vztahu k přidělenému zaměstnanci nadále vystupuje v pozici zaměstnavatele a nese vůči němu veškerá práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu. Za výkon práce přiděleného zaměstnance pak uživatel agentuře hradí odměnu, která mj. pokryje mzdové náklady tohoto zaměstnance.
Naopak špatným řešením je přijmout nelegální nabídku nějakého podnikatelského subjektu, který ústy svého výřečného, zplnomocněného zástupce, koordinátora apod. přináší zdánlivě výhodnou nabídku dodávky lidí na práci. Že subjekt nemá povolení ke zprostředkování zaměstnání, to takový jedinec taktně zamlčí, ale o to více s jiskrou v oku a se zápalem v srdci vypráví o mnoha firmách, kam své lidi už běžně dodává, a to na základě rámcových smluv o dílo, nájemních smluv, pronájmu strojů, prostor apod.
Ale pozor! Zastřeným zprostředkováním zaměstnávání, dle zákona o zaměstnanosti, se totiž rozumí činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání. Zastřeného zprostředkování zaměstnávání se může dopustit i subjekt disponující povolením ke zprostředkování zaměstnání, a to když svou činnost zastírá obchodními smlouvami, ale především se tak stává u subjektů, které toto oprávnění nemají. Vzhledem k vysoké společenské nebezpečnosti, závažným dopadům do odměňování zaměstnanců, do oblasti odvodových povinností zaměstnavatele v oblasti zdravotního a sociálního pojištění, a záloh na daň z příjmů, je možné za zastřené zprostředkování zaměstnávání uložit pokutu ve výši až 10 000 000,- Kč, minimálně však 50 000,- Kč. Přestupek za zastřené zprostředkování zaměstnávání je v zákoně o zaměstnanosti již od roku 2017, v roce 2021 byl do legislativy zaveden přestupek umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání, který by měl být jedním ze zmiňovaných vykřičníků, když se podnikatel chystá přijmout zdánlivě neodolatelnou nabídku ke spolupráci. Je to totiž právě ten tzv. uživatel, který se snadno může dopustit popsaného umožnění zastřeného zprostředkování zaměstnání, a to se všemi důsledky z toho plynoucími.
Zjištění při kontrole
Podnikatelský subjekt z naší kazuistiky je firma vyrábějící komponenty, jež jsou pak dále dodávány do automobilového průmyslu. Pro názornost ji budeme nazývat Subjekt A. Je větším zaměstnavatelem a má více výrobních provozů. V rámci plnění nasmlouvaných zakázek není schopen výrobu pokrýt vlastními zaměstnanci. Z tohoto důvodu využívá služeb „agentur“. Jen majitel, jednatel, ředitel nebo ekonom ví, zda za tímto rozhodnutím byl pouhý nedostatek kmenových zaměstnanců, nebo ho k tomu vedly i jiné, řekněme ekonomické, důvody.
V průběhu fyzické kontroly pracoviště bylo zjištěno, že zaměstnanci kontrolovaného Subjektu A v provoze pracují společně jak s agenturními zaměstnanci, tak i zaměstnanci subdodavatele. Zaměstnanci subdodavatele všichni shodně uvedli, že pracují pro agenturu, název neznají (pozn. nejedná se ovšem o níže specifikovanou legální agenturu práce, kterou pro naše účely dále nazýváme Agenturou práce). Práci všem pracovníkům v provoze zadávali mistři Subjektu A, odvedenou práci taktéž kontrolovali. Tito řídili jejich práci, ke všem přistupovali naprosto stejně, např. v případě chybně odvedené práce. Práce jednotlivých pracovníků na sebe navazovala. Dále bylo zjištěno, že žádná část provozu nebyla nijak označena, ohraničena, všichni pracovníci se pohybovali a pracovali ve stejných prostorách.
Podstatné, zda se jedná o zprostředkování zaměstnání práce agenturou práce je posouzení skutečností, a to jednak, zda se jedná o pronájem pracovní síly, nebo poskytnutí služby, a zda je to zaměstnavatel nebo uživatel, který ukládá zaměstnancům pracovní úkoly, řídí a kontroluje jejich práci, dává jim pracovní úkoly atd. V rozsudku KS v Brně č.j. 29 Ad 2/2021-71, ze dne 27.10.2021, je uvedeno „Z § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti vyplývá, že základním znakem zprostředkování zaměstnání je výkon práce pro osobu odlišnou od formálního zaměstnavatele,…
