Osud firem je často spojován s osobností jejich šéfů. Jaké osobnostní předpoklady mívají a do jaké míry se charakter vedoucích manažerů skutečně odráží v kondici firem?
Tuto otázku si klade nejen veřejnost, ale i výzkumníci. Jedním z často skloňovaných rysů je narcismus. Některé studie naznačují, že manažeři s narcistickými rysy mohou být pro firmu přínosní, jiné je naopak považují spíše za handicap. Proč se vědci v otázce šéfů narcisů a jejich prospěšnosti pro firmy neshodují a který výsledek je spíše ten pravdivý? Na tento problém se v nové metaanalýze zaměřila trojice výzkumníků z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.
Zatímco v běžném životě nebývají narcisové vnímáni nijak pozitivně, nespočet vědeckých studií poukazuje na to, že ve vedení firem mohou mít jejich osobnostní rysy výhody s celkově pozitivním dopadem na stav firmy. „Některé výzkumy tvrdí, že narcisté vedou firmy k vyšším ziskům nebo že se dokážou lépe vyrovnat s krizovými situacemi,” říká Daniela Pauknerová, vedoucí Katedry manažerské psychologie a sociologie.
Málo není ale ani těch studií, které tvrdí, že nad pozitivy narcisů převažují negativa, která jejich osobnost do firmy přináší. „Poukazují například na sklon k manipulacím, přetěžování zaměstnanců a obecně na vyšší pravděpodobnost toxického pracovního prostředí,” vyjmenovává Pauknerová.
Když se vědci neshodují, je potřeba najít příčinu
Často protichůdné závěry a různé metody měření narcismu v existujících studiích byly pro Pavlínu Honsovou, Aleše Kubíčka a Danielu Pauknerovou impulsem k tvorbě metaanalýzy s cílem zjistit, zda lze v dosavadních vědeckých pracích na toto téma najít spolehlivý výsledek. Trojice proto porovnala 124 studií publikovaných za posledních dvacet let. Výsledek?
„Z dostupných dat nelze jednoznačně určit, zda mají firemní lídři s narcistními povahovými rysy pozitivní, nebo negativní dopad na kondici firem,” říká Aleš Kubíček z Katedry strategie, který se na metaanalýzy specializuje. To podle něj může být způsobené příliš vysokým počtem využívaných metod pro zjišťování narcistních povah i velmi rozdílnými způsoby měření jejich vlivu na firmy.
Zádrhel ale nemusí spočívat pouze v tom, že se existující studie neshodují v závislosti na postupu a zvolených testech pro určení narcistních povahových rysů. Řada studií podle spoluautorky metaanalýzy a psycholožky Pavlíny Honsové k identifikaci narcisů totiž využilo metody, které jsou nespolehlivé. Jde podle ní například o nepřímé metody, jako je určování narcistních rysů na základě velikosti podpisu či…
