Sjednání zkušební doby

Zkušební doba umožní jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli ukončit pracovní poměr jednoduchým způsobem. Podívejme se podrobněji na to, jak její sjednání upravuje zákoník práce.

Zaměstnavatel se zaměstnancem mohou sjednat v souvislosti se sjednáním pracovního poměru zkušební dobu. Důsledkem zkušební doby je jednodušší způsob ukončení pracovního poměru v době, kdy zkušební doba trvá. Podle § 66 odst. 1 ZP může zaměstnavatel i zaměstnanec zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu anebo bez uvedení důvodu. Ani zaměstnanec ani zaměstnavatel nemusí uvádět pro ukončení pracovního poměru ve zkušební době důvod.

Pracovní poměr ve zkušební době je možné ukončit obecně bez ohledu na případně existující ochranné doby s níže uvedenou výjimkou doby prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnance. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době proto nebrání ani těhotenství zaměstnankyně nebo výkon veřejné funkce. Ochranné doby jsou uvedeny v § 53 ZP, vztahují se však výhradně na ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. I z tohoto důvodu je sjednání zkušební doby výhodné, protože především zaměstnavateli umožní v době jejího trvání ukončení pracovního poměru v podstatě bez omezení.

Zkušební doba nemusí být sjednávána, jedná se o dobrovolné ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není-li sjednána, nemá to vliv na vznik pracovního poměru, avšak zaměstnavatel ani zaměstnanec nemohou využít jednoduššího způsobu ukončení pracovního poměru podle § 66 odst. 1 ZP. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být učiněno písemně.

Zkušební doba může být sjednávána jako ujednání v pracovní smlouvě, což je praktické vždy, pokud pracovní poměr je pracovní smlouvou zakládán. Je ale možné sjednat ji i v jakékoliv jiné smlouvě.  Vyžaduje se však, aby byla sjednána povinně písemně. Je možné ji sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, popř. den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího…