Odpovědnost mzdové účetní

Dopustit se omylů při mzdových výpočtech není nijak složité. Z hlediska posouzení vzniklé chyby je vždy podstatné, zda mzdová účetní takový přeplatek zavinila z nedbalosti či úmyslně.

Jedná-li se o zavinění úmyslné, rozeznává zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ještě zavinění přímé a nepřímé (viz § 14 a § 15 zákona č. 40/2009 Sb.).

U nevědomého zavinění škody (nedbalost) přichází v úvahu vyvození odpovědnosti za vzniklou škodu podle § 250 ZP. Požadavek na náhradu škody bude posuzován podle pravidel o obecné hmotné odpovědnosti zaměstnance za škodu. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se poměrně omezí. Zaměstnavatel je však povinen zaměstnanci zavinění prokázat. Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže škodu neodčiní uvedením do původního stavu.

Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku.

V důsledku nevědomého zavinění však mohou vznikat přeplatky na mzdě, náhradě mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, nemocenských…