Práce na dálku má svá pravidla

Zaměstnanci o něj často stojí, firmy ho rády nabízejí jako benefit. Mít možnost alespoň občas pracovat mimo kancelář je prostě fajn. Zákoník práce ale jasně stanoví, že až na výjimky to není možné bez písemné dohody mezi oběma smluvními stranami. Jaká je forma a obsah takového ujednání?

Zákoník práce stanoví, že výkon práce na dálku je možný jen na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Výjimkou z tohoto pravidla je situace, kdy je zaměstnavatel v mimořádných případech oprávněn zaměstnanci práci na dálku písemně nařídit, nebo jde o postup dle zvláštní právní úpravy. Obecně proto platí, že zaměstnanec nemůže být k práci na dálku jednostranně zaměstnavatelem nucen. Stejně tak si nemůže ale na zaměstnavateli výkon práce na dálku vynutit. Na tom nemění nic právo některých zaměstnanců (např. těhotných zaměstnankyň nebo zaměstnanců pečujících o dítě do 9 let věku) písemně požádat o výkon práce na dálku, protože zaměstnavatel nemá povinnost takové žádosti vyhovět. V případě, že takové žádosti nevyhoví, je jen povinen svoji zamítavou odpověď písemně zdůvodnit.

Je nutné upozornit, že k uzavření písemné dohody o výkonu práce na dálku se zaměstnancem musí zaměstnavatel přistoupit bez ohledu na to, v jakém rozsahu bude práce na dálku konána. Tuto povinnost má zaměstnavatel jak v případě, že práci na dálku bude konat zaměstnanec pravidelně, třeba v celém rozsahu své týdenní pracovní doby (dokonce místo výkonu práce na dálku může být jediným dohodnutým místem, ze kterého bude práci konat), tak v případě, že jde o nahodilý výkon práce na dálku, poskytovaný zaměstnavatelem jako benefit na základě žádosti zaměstnance a podmíněný schválením ze strany příslušného vedoucího zaměstnance. Jde o to, aby v písemné dohodě o práci na dálku bylo vymezeno, jak…