V oblasti plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením došlo v souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti k legislativním změnám, které mohou ovlivnit způsob, jakým se tato povinnost plní v praxi.
Změny se dotýkají zejména možnosti využití náhradního plnění, oznamovací povinnosti vůči Úřadu práce ČR, a výše finančních odvodů v případě, že povinný podíl není naplněn přímým zaměstnáváním.
Úprava možnosti odebírání náhradního plnění
Jedna z nejvýznamnějších změn se týká omezení okruhu dodavatelů, od kterých je možné čerpat tzv. náhradní plnění (tj. plnění povinného podílu formou odběru výrobků či služeb od určených subjektů).
Nově není možné náhradní plnění uplatnit, pokud je dodavatel tzv. spojenou osobou ve smyslu zákona o daních z příjmů. Za spojené osoby se považují například:
- firmy, které jsou kapitálově propojené (podíl alespoň 25 %),
- osoby blízké – příbuzní nebo osoby v osobním vztahu,
- subjekty propojené skrze vedení, kontrolu nebo ovládání,
- osoby, které mezi sebou uzavírají účelové vztahy za účelem daňové optimalizace.
Výjimka se vztahuje na integrační sociální podniky (ISP), které mohou poskytovat náhradní plnění i v případech spojenosti s odběratelem. Omezení spojených osob, dle zákona o dani z příjmů, se na ně nevztahuje.
Dopad pro praxi: Pokud je odběratel a dodavatel v některém z uvedených vztahů, nelze od takového subjektu náhradní plnění započítat. Doporučujeme proto zaměstnavatelům prověřit, zda jejich dosavadní dodavatelé nejsou v postavení spojené osoby.
Změna v povinnosti hlášení plnění povinného podílu
Další důležitou změnou je úprava povinnosti podávat hlášení o plnění povinného podílu Úřadu práce ČR.
Nově nemají tuto povinnost ti zaměstnavatelé, se kterými Úřad práce ČR uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce (CHTP).
Ostatní zaměstnavatelé nadále zůstávají povinni:
- podat každoročně hlášení krajské pobočce ÚP ČR,
- a to nejpozději do 15. února…
