Flexinovela zákoníku práce přinesla řadu legislativních novinek. Některé z nich se týkají také zkušební doby. V následujících řádcích vám nabídneme jejich písemné shrnutí a upozorníme na časté chyby, k nimž v praxi v této oblasti dochází.
Legislativní novinky se dají shrnout do následujícího přehledu:
- Maximální délka zkušební doby byla prodloužena z 3 na 4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru u řadových zaměstnanců a z 6 na 8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u zaměstnanců vedoucích.
- Bylo připuštěno, aby smluvní strany pracovního poměru písemnou dohodou prodloužily do této maximální délky původně sjednanou zkušební dobu i během jejího trvání.
- Prodloužení zkušební doby ze zákona je nově spojeno též s neomluveným zameškáním práce a k prodloužení vede i situace, kdy zaměstnanec zamešká během zkušební doby celou směnu též kombinací překážky v práci, čerpání dovolené a neomluvené absence (zákon nevyžaduje celodenní charakter každé z těchto tří právních skutečností).
- Nová právní úprava "rozsekla" letité diskuse o tom, jak se zkušební doba ze zákona prodlužuje, jestli o dny kalendářní, nebo pracovní. Upřednostnila pracovní dny, protože to odpovídá jejímu účelu i povaze právních skutečností, s nimiž je prodlužování zkušební doby spojeno.
A nyní se podíváme na některé z častých chyb:
- Účel zkušební doby nesmí být využíván způsobem, který se příčí dobrým mravům. Má se tím na mysli zejména případy, kdy zaměstnavatel opakovaně předkládá zaměstnanci návrh na uzavření pracovního poměru (zpravidla) na dobu určitou ke stejnému druhu práce a v rámci pracovní smlouvy hodlá vždy sjednat zkušební dobu v zákonem maximálně dovolené délce. Zde je namístě pracovní poměr prodloužit formou dodatku…