Nelegální zaměstnávání je v hledáčku kontrolních orgánů už řadu let. Podívejme se na několik postřehů z praxe.
Dotaz č. 1 – Práce bez smlouvy
Pokud pracuji pro zaměstnavatele a nemám s ním uzavřenou pracovní smlouvu ani dohodu, dostane pokutu jen zaměstnavatel nebo můžu dostat pokutu i já?
Pokud zaměstnavatel zaměstnává fyzické osoby bez uzavřené pracovní smlouvy či některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dopouští se přestupku. Za tento přestupek lze zaměstnavateli uložit pokutu do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.
Nejen zaměstnavatel, ale i fyzické osoby svým výkonem nelegální práce spáchaly přestupek, za který by jim mohla být dle zákona o zaměstnanosti uložena pokuta až do výše 100 000 Kč.
Dotaz č. 2 – Otazníky kolem tzv. švarcsystém?
Zajímám se o postihy a kontroly „švarcsystému". Máme pro tento rok nasmlouváno více zakázek, které nebudeme schopni pokrýt naší kapacitou. Jednáme proto s řemeslníky, kteří pracují na živnostenský list a máme zájem o tuto spolupráci na období cca půl roku, možná i déle. Jedná se o živnostníky, kdy každý z nich bude za dané období a zakázku fakturovat předem dohodnutou smluvní cenu. Tito řemeslníci disponují vlastním vybavením, nářadím apod. Pro naši firmu budou mít pouze za úkol zrealizovat zadané dílo v dohodnuté ceně, termínu a kvalitě. Chci se zeptat, zda se nedopustím nezákonného jednání.
Za tzv. švarcsystém je z pohledu pracovního práva považováno zastření faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou. Nejčastěji se v této souvislosti setkáváme se smlouvou o dílo, o obchodním zastoupení, mandátní smlouvou, smlouvou o zprostředkování. Od 1.1.2012 se tzv. švarcsystém ztotožňuje s pojmem nelegální práce. Nelegální práce je vymezena Zákonem č- 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen "zákon o zaměstnanosti") jako výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah a v případě cizince výkon práce bez povolení (nebo v rozporu s povolením) k zaměstnání nebo k pobytu.
Závislou práci definuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce") jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, což jsou hlavní znaky závislé práce. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Zároveň podle zákoníku práce platí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, tj. na základě pracovní smlouvy nebo na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti.
Z uvedeného vyplývá, že pokud výkon práce fyzickou osobou ("zaměstnancem") splňuje současně všechny výše uvedené hlavní znaky závislé práce a osoba zároveň tuto práci vykonává za mzdu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době stanovené zaměstnavatelem a na pracovišti zaměstnavatele, pak může fyzická osoba tuto práci vykonávat výlučně v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce (tj. na pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, o pracovní činnosti).
Ustanoveními zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce o nelegální práci a o závislé práci není a priori vyloučen výkon práce na základě smluv uzavřených podle obchodního, popř. občanského zákoníku, ovšem za předpokladu, že na základě těchto smluv nebude vykonávána práce naplňující znaky a podmínky závislé práce, jak bylo výše popsáno. Práce vykonávaná na základě těchto jiných (ne – pracovněprávních) smluv např. formou jednorázových zakázek, při kterých dodavatel prací odpovídá za výsledek vlastním jménem, používá své vlastní pracovní prostředky (nářadí apod.), nepodléhá pokynům objednatele práce ohledně pracovních postupů a pracovní doby, zakázek poskytovaných tímto způsobem více firmám, apod. znaky závislé práce nenaplňuje a je možno ji vykonávat i v obchodněprávním nebo občanskoprávním smluvním vztahu.
Při…
