Mezi týmž zaměstnavatelem a týmž zaměstnancem může existovat více pracovněprávních vztahů. Nejčastěji jde o kombinaci pracovního poměru s některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Je však třeba pamatovat na jednu podmínku.
Pokud k tomu dojde, je nutné dodržet omezující pravidlo obsažené v § 34b odst. 2 zákoníku práce, dle kterého platí, že zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. U zaměstnavatele, jímž je stát, platí výše uvedené pravidlo jen tehdy, jedná-li se o výkon práce v téže organizační složce státu.
Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu (viz dále v rubrice Judikatura), pro posouzení, zda byla výše uvedená podmínka splněna či nikoliv, je třeba se soustředit na tyto parametry:
- povaha činností charakterizujících práci, kterou má zaměstnanec vykonávat;
- zda práce v jednom z pracovněprávních vztahů nedoplňuje práci zaměstnance v dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele o činnosti,…